Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vpravdě zajímavý projekt se zrodil v hlavách domácího BRATRSTVA LUNY, kapely, která bude nejspíše jmenována, zeptáte-li se na to, kdo v zemích českých jednou pozvedne gotický prapor, až už žijící svrchovaní monarchové XIII. STOLETÍ nebudou moci (což však naštěstí zřejmě hned tak nebude). Původci již několik studiových alb (která mimochodem autora tohoto článku víceméně úspěšně míjejí) se u příležitosti vlastních třináctých narozenin – symboliku zde předpokládám netřeba vysvětlovat – domluvili se zpěvákem a vůdčí osobností jihlavských legend, a dali vzniknout kolekci skladeb, jež spojuje zdánlivě nespojitelné, totiž právě hudbu BRATRSTVA LUNY a hlas Petra Štěpána, který až dosud téměř výhradně patřil jen jeho vlastním projektům.
Nápad to rozhodně není nezajímavý, vždyť komu by se příčilo ochutnat vzorek stylově příbuzné tvorby, které propůjčí hlas uznávána kapacita v oboru, v daném případě možná kdysi i v roli vzoru z největších. Snad i proto společnost zpěvu Petra Štěpána dělají skladby zřejmě časem prověřené, které už v repertoáru kapely mají své vyzkoušené místo, nebo které mají z nějakého podobného důvodu být jakýmsi „bonusově vhodným“ materiálem.
Spolu se všemi účinkujícími umělci se tedy noříme do měsíčního svitu nad gotickou metropolí Jihlavy (odtud zřejmě mile dvojsmyslný název celé nahrávky), abychom nasáli něco z neopakovatelné atmosféry gotického rocku. Je příjemným zjištěním, že dohromady jim to zní velmi důsledně, a že pokud mají posluchačům v některých okamžicích před očima naskočit otazníky, stane se tak jen spíše ojediněle, jako třeba u „V rozvalinách“, poměrně zbytečně ukňouraném kousku, z něhož je té melancholie možná cítit až zbytečně příliš. Většinou tak máme co do činění s velmi solidní matérií, která se tváří v tvář stylové definici nemusí vůbec stydět a naopak, sem tam k ní dokonce přimaluje i něco navíc – tak jako třeba hned v úvodní „Největší z pierotů“, v níž čichám jasně největší zážitek na albu, doprovozený hřmotnou náladou a krásně svíravým refrénem. Taková skladba (s mimořádně zvučným textem, který tomu jde ještě naproti) se jistě nerodí každý den a z téhle to doslova sálá všemi směry. Ale podobně působivými jsou jistě i „Vampyrismus psýché“ a „Fantasmagorie“, když už jsme u toho, křehké gotické ozdoby, byť každá z nich v trochu odlišném gardu.
Je zkrátka a dobře poznat, že autoři „Luny nad Iglau“ (z obou stran mikrofonu) nejsou žádnými holobrádky, a že jejich společná práce, třebaže zřejmě jen jednorázová, má díky tomu potenciál se v tuzemském gotickém podhoubí pevně zakořenit. Více takových, řekl by jistě náročný posluchač, a já to říkám spolu s ním.
Měsíční svit nad gotickou metropolí Jihlavy má jistě zajímavé kontury.
7 / 10
Sestava
Petr Štěpán - zpěv,recitace
R. X. Thámo - verše, koncept, produkce a umělecká supervize
Darkthep - kytara
Xpíl - zpěv, kytara, baskytara, doprovodné vokály
Pšotek - kytara,klávesy, aranže, doprovodné vokály
Haik - baskytara
Kobdzey - bicí, klávesy, aranže, doprovodné vokály
Skladby
1. Luna nad Iglau (intro)
2. Největší z pierotů
3. V rozvalinách
4. Třináctý úplněk (Gothic duet)
5. Carpe Diem Corporation
6. Vampyrismus psýché
7. Nomen Rosae
8. Fantasmagorie (Symphonic version)
9. Pochod hrdinů (Cover HNF)
10. Carmina I/IX (Outro)
Diskografie
Luna nad Iglau (2019)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2019 Vydavatel: LunArt Music Stopáž: 42:39
Mi se to docela libi, byt mi tam prijdou hlucha mista. Petr Stepan je vynikajici zpevak. Tady ho evidente tlacili do trochu jinych hlasovych poloh, coz je zajimave a velmi dobre.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.